Exkurze a výlety

Aktualizace: 11.11.2010

Biologické exkurze | Fyzikální exkurze | Dějepisné exkurze | Adaptační kurzy

Biologické exkurze

Transfúzní stanice Ústí nad Orlicí
Prvního listopadového dne se třída 7.B s panem profesorem Kumpoštem vydala na krátkou exkurzi do orlickoústecké nemocnice, konkrétně navštívit Hematologicko – transfúzní oddělení a poučit se především o dobrovolném darování krve.

Měli jsme sraz ve tři čtvrtě na jednu před gymnáziem a poté se všichni vydali k nemocnici. Tam nás po chvíli čekání přivítala paní doktorka Nechvílová a zavedla nás dlouhou chodbou do nevelké místnosti, plné postarších stolků, židlí a lavic, kde nás vyzvala, abychom se posadili. Mohli jsme si tu přečíst brožurky se všemi informacemi o darování krve, podmínkami pro darování a varováním před různými riziky.

Pak nám paní doktorka udělala menší přednášku. Dárce krve, starší osmnácti let, by neměl v době odběru brát antibiotika, ani trpět alergiemi, chronickým onemocněním ledvin, onemocněním srdce a cév, vážnějším kožním a revmatickým onemocněním, poruchami nervového systému a tak podobně. Lidé, trpící alkoholismem nebo toxikomanií, onemocněním ledvin nebo jater také nemohou darovat krev. Další informace poskytují brožurky a letáčky, které jsou k dostání na transfúzním oddělení.

Odběru krevní plazmy se říká plazmaferéza, což je přístrojový odběr, provádějící se na speciálních přístrojích, které oddělí krevní plazmu, přičemž zbývající části krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky) jsou vráceny dárci. Odběr trvá přibližně 45 minut.

Krevní plazma se používá pro přípravu takzvaných krevních derivátů, jejichž potřeba je v dnešní době vyšší než potřeba krve, protože se nedá vyrobit synteticky.

Paní doktorka Nechvílová nám ukázala místnost, kde se odběry provádějí a také laboratoř. Tam jsme se dozvěděli, jak se zjišťují krevní skupiny, což je u transfúze velice důležitá věc.

Některým studentům se udělalo poněkud nevolno, avšak celá exkurze byla velice zajímavá a přínosná, pomohla žákům 7.B si lépe představit prostředí, ve kterém dobrovolníci darují krev.

Mahulena Kopecká, 7.B

zpět na obsah

Exkurze Moravský kras
Ve čtvrtek 14. října 2010 se studenti 3. ročníku (zeměpisný a biologický seminář) a 4. ročníku (zeměpisný seminář) zúčastnili exkurze do Moravského krasu, který je druhou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) u nás. Během exkurze jsme se seznámili s některými povrchovými i podzemními krasovými jevy a navštívili několik jeskyní. V rámci prohlídky veřejnosti přístupné jeskyně Výpustek u Křtin jsme mohli vidět, jak výrazně některé jeskyně poznamenaly dlouhodobé vlivy člověka (těžba jeskynních hlín využívaných jako fosforečné hnojivo, přeměna jeskyně na podzemní zbrojní továrnu a později na protiatomový kryt).

Za doprovodu pracovníka Správy CHKO Moravský kras jsme si prohlédli také veřejnosti běžně nepřístupnou jeskyni Holštejnskou s bohatou krápníkovou výzdobou. Jeskyně je speleologickým pracovištěm. Sami jsme proto na krátkou chvíli okusili náročné podmínky, za kterých speleologové provádějí své výzkumy.

Během exkurze jsme viděli propadání krasových vod (Sloupského potoka) do podzemí a naopak vývěr vod na povrch v Josefovském údolí. To nám umožnilo pochopit, jak je pro krasovou krajinu významná čistá voda. Krasová voda patří totiž mezi vodu puklinovou, která se skrz vrstvy vápence pohybuje po puklinách a při průchodu skálou se nečistí (na rozdíl od vody procházející např. písčitými vrstvami). Ochrana krasových vod je proto základem ochrany krasové krajiny.

Díky exkurzi jsme poodkryli některá tajemství krasové krajiny a možná aspoň někteří z nás pochopili, jak taková krajina funguje. To nám může pomoci v poznávání krajiny v okolí Ústí nad Orlicí. Ta sice není krajinou krasovou, ale vyskytují se v ní některé jevy podobné těm krasovým. Mezi takové pseudokrasové jevy patří např. jeskyně vázané na pukliny v pískovcích.

Hynek Skořepa, Jaroslav Kumpošt

zpět na obsah

Exkurze Podyjí 2010
se uskutečnila ve dnech 22.-25.4. Pro nemoci a úraz nakonec odjelo pouze 7 studentů 3.A a 7.B, ostatní mohou litovat, o co přišli :-) Absolvovali jsme náročný fyzický program (okolo 25 km denně v náročném terénu), viděli jsme všechno, co tamní krajina v krásné jarní době slibuje. Zejména rozkvetlé listnaté lesy v kaňonu řeky stály za to. Nakonec se ukázala i zalezlá zvířata, spatřili jsme např. symbol národního parku, černého čápa, před hady jsme museli uskakovat.

Proč je nám Podyjí blízké? Při omezené činnosti člověka by údolí Tiché Orlice mohlo vypadat podobně.

Pavel Holásek

Biologická exkurze
Žáci 6.B na konci března navštívili Základní školu Komenského, kde se zúčastnili biologické přednášky na téma plazi. Tu vedl uznávaný odborník Stanislav Pecháček z Dolní Čermné, který si také na ukázku přivezl asi tři ještěry a pět hadů. Během jedné hodiny stihl otevřít většinu terárií a seznámil studenty s jejich obyvateli jak informačně, tak na omak. Přestože třídou kolovali i hadi z kategorie škrtičů, nedošlo k žádnému zranění ani obětem na životech.

J. Růžička, 6.B

V pondělí 8.2.2010 se třída 6.B vydala v rámci praktických cvičení z biologie na exkurzi do nedaleké rybárny pana Svobody, který se chovu ryb věnuje už více jak dvacet let. Velmi ochotně nám popsal svůj koníček a zaměstnání v jednom a přiblížil naší třídě, jak důležitým článkem našeho jídelníčku jsou právě tito vodní živočichové. Pro studenty naší třídy to byl jistě velmi netradiční, ale o to zajímavější zážitek, z něhož si odnesli užitečné vědomosti do budoucna.

zpět na obsah

Fyzikální exkurze

Součástí výuky fyziky na gymnáziu v Ústí nad Orlicí jsou také exkurze do vybraných závodů a elektráren v regionu Pardubického kraje.

V úterý 16.10.2007 se uskutečnila fyzikální exkurze 2.A Gymnázia Ústí nad Orlicí do tepelné elektrárny Opatovice nad Labem.

Tepelná elektrárna Opatovice nad Labem je od 1.5.1992 součástí energetické společnosti International Power Holdings B.V., sídlící v Nizozemí a je součástí britského energetického koncernu IPR. Tato elektrárna vyrábí nejen elektrickou energii, ale také zásobuje teplou vodou Hradec Králové, Pardubice, Lázně Bohdaneč a Chrudim.

Elektrárna Opatovice je rozdělena do 6 bloků.Každý blok obsahuje jeden kotel a jednu turbínu. Všech 6 kotlů je vysokých 35 m a jejich výkon činí 178 MWt, což představuje výrobu 250 tun páry za hodinu. Výstupní pára z kotle má teplotu 530 °C a tlak 9,5 MPa.

Během exkurze jsme si prohlédli skládku uhlí, dopravu a manipulaci s palivem, kotelnu, strojovnu a její příslušenství. S velkým zájmem jsme si prohlédli odsiřovací zařízení tepelné elektrárny, výměníkovou stanici a rozvody tepla.

Exkurze byla vhodným a názorným doplněním výuky tepla na gymnáziu.

František Kristen







zpět na obsah

Dějepisné exkurze

Exkurze 7.B do Prahy 2009

Naše třídenní exkurze do Prahy začíná 13. října. Hned po vyučování jsme se sešli na vlakovém nádražím a pod vedením paní profesorky Janyšové a paní profesorky Doležalové vyrazili směr Praha. Cesta vlakem uběhla celkem rychle. Navečer jsme se ubytovali v gymnáziu Jana Patočky, které rok co rok poskytuje našim studentům nocleh během našich exkurzí. Večer jsme se vydali do divadla, kde jsme shlédli představení s názvem Anna Karenina. Někteří z nás i po tak náročném dni stále překypovali energií a doslova nám nedali spát. Druhý den jsme vstávali časně. Čekala nás spousta pražských památek (Staronová synagoga, Poslanecká sněmovna, Karlův most, Orloj,...) a další divadelní představení Ideální manžel. Největší ohlas měla návštěva České televize, kde jsme se mohli vyfotografovat s pohádkovými postavičkami a zkusit si herecké kostýmy.

zpět na obsah

Součástí výuky dějepisu jsou i dějepisné exkurze. Jejich cílem je doplnit znalosti získané ve školních lavicích a seznámit studenty se zajímavými místy v České republice.

Exkurze vždy navazují na probírané učivo. Téma českého středověku tak doplňujeme návštěvou Kutné Hory. Nejzajímavější součástí této exkurze je pravidelně návštěva stříbrného dolu, která zapůsobí víc než jakýkoliv výklad o těžkém životě středověkých horníků. Renesanční architekturu přibližujeme prohlídkami Litomyšle a půvabného zámku a parku v Častolovicích. Rozdílům mezi renesancí a barokem pak dá vyniknout návštěva komplexu v Kuksu a Betlému. 19. století zastupuje například ojedinělý empírový zámek Kačina, války na našem území připomenou pevnost Josefov se svými katakombami nebo památník bitvy u Hradce Králové.

Dlouholetou tradicí jsou exkurze do Prahy. Studenti nižšího gymnázia absolvují vždy v kvartě podrobnou prohlídku Pražského hradu. V sextě, příp. ve třetím ročníku následuje dvoudenní exkurze. Kromě pražských památek mají studenti na programu vždy i návštěvu některého z divadel.

Novinkami letošního roku byla exkurze za památkami v polské Wroclawi, kdy byl naším zasvěceným průvodcem profesor František Musil z Univerzity Hradec Králové. Další novinkou byla i prohlídka Muzea řemesel v Letohradě.

Lenka Pražáková

zpět na obsah

Adaptační kurzy

1.A vzpomíná na adaptační kurz

Adaptační kurz třídy 1.A se sice konal už 15.-17. září 2010, ale i po mnoha týdnech byli jeho účastníci schopni napsat procítěné referáty o všem, co při něm prožili.

S jakými pocity odjížděli do hor?
● „Očekával jsem nudu a otravu. Omyl!“ (Petr Kalousek)
● „Říkal jsem si, zda se neukážu novým spolužákům spíše ve špatném světle, nebo co když do kolektivu nezapadnu, ale také jsem věděl, že odhalit své špatné vlastnosti musí jednou každý.“ (Vít Kapoun)
● „Usínám. V hlavě se mi přemílají myšlenky a pocity. Už zítra to propukne, den, kdy odjede třída neznámých lidí na adaptační kurz. Pocity mám smíšené. Těším se na nové lidi, nové zážitky, to přece může být sranda. Strach, co když si s někým nepadnu do oka, co když se se mnou ostatní neztotožní a nevezmou mě jako jednu z celku?“ (Michaela Matyášová)
● „Co bych si nalhával do kapes, těšil jsem se na společně strávený čas hodně. Naše třída to potřebovala jako prase drbání, vždyť poznat se navzájem se zdálo nezbytným. Leckdo asi záviděl, že jsme se „ulili“ od učení. Já mu to nevyvracuji.“ (Vít Richter)
● „Co bych však jako učitel mohl od adaptačního kurzu očekávat? Bezpochyby jen a jen zoufalé přešlapování před bandou zlobiváků a hlídkování před dívčími pokoji! Nyní však už jen spínám ruce, abych děkoval nebesům, že se mé obavy nenaplnily ani zčásti.“ (Jakub Brdíčko)

Jaké první dojmy prožívali?
● „Při dlouhé cestě do Říček v Orlických horách nás chytl velký déšť, a tak jsem uvítala, že v chatě bylo zatopeno a mohli jsme si usušit mokré věci. V pokoji na mě nezapůsobily patrové postele, poněvadž měly mezi sebou málo prostoru.“ (Jolana Dostálová)
● „Pokoje nepůsobily luxusně ani zastarale a velmi nás pobavily vtipné nápisy na postelích, obzvláště: Nech si něco zdát, než na tebe ta postel spadne.“ (Ondřej Držmíšek)
● „Nakonec jsme se rozpovídali až ve vlaku. Pomalu jsem se začala radovat z toho, že jsem jela. Ale asi moc ukvapeně. Dlouhá cesta lesem začala v dešti a v bahnu se mi vrátila nálada zpět na začátek. Zdálo se to nemožné, ale nakonec jsme na chatu opravdu dorazili.“ (Eva Honskusová)
● „Kvůli dešti jsme nemohli do lanového centra. To mě mrzelo.“ (Václav Navrátil)
● „Když jsme se zkřehlí ukrývali pod střechou jakéhosi seníku a všude kolem nás padaly záplavy vod, říkal jsem si, že tahle třída něco vydrží. Nikdo neměl pláč na kahánku, nikdo neláteřil ani nesakroval. V útrobách Jůlinčina údolí jsme se cítili jako trosečníci, ale moje třída směle přeskakovala všechny louže a brodila se bahnem, jako by se procházela růžovým sadem.“ (Jakub Brdíčko)

Co bylo na kurzu hezkého?
● „Přišel večer a my se pomocí her začali poznávat. Myslím, že jsme si při tom užili spoustu zábavy. Třeba, když jsme si dali přezdívky jako Mužný Martin, Mazlivá Míša anebo když jsme nauku o ptácích pojmenovali ichtyologie a místo ryby Ondra předvedl ptáka.“ (Veronika Dolečková)
● „Krásné prostředí v Orlických horách, kde se uskutečnil tento kurz, mě přímo ohromilo. Klid, ticho a hlavně žádné učení na celé tři dny. Krása!“ (Anna Chrenková)
● „Po zdlouhavé a velmi náročné cestě jsme konečně dorazili na místo. Na první pohled mě zaujala celkem prostorná jídelna s kamny a dřevěnými schody. Kluky jistě potěšily plakáty s lehce erotickými motivy, oživující prostory kuchyně.“ (Gabriela Eliášová)
● „Na výletě se mi líbily večerní hry, kde jsme se pobavili a zároveň lépe poznali. Není to ten tvrdý režim ze školy a profesory poznáme i z jiné, pro nás možná vlídnější, stránky.“ (Petra Sršňová)
● „Už od prvních chvil mezi námi vládla dobrá nálada. Mezi klady určitě patřila výborná spolupráce při různých hrách. Taky si myslím, že mezi námi panovala pozitivní energie. Podle mě se všichni uvolnili.“ (Václav Navrátil)
● „V této chvíli se mi nechce psát po učitelsku a konstatovat, že se pedagogický cíl kurzu realizoval a třída se více stmelila. Teď bych chtěl psát po brdíčkovsku, a tedy prohlásit, že jsem si pobyt v Orlických horách užil. Nejen proto, že jsem na chvíli vypadl z gymnaziálního blázince, ale také z důvodu daleko subtilnějšího – cítil jsem se na chatě Karosa jako na dovolené, s příjemnými kolegy, avšak zároveň i se svými příjemnými studenty.“ (Jakub Brdíčko)

Co bylo na kurzu ošklivého?
● „Zápory bych přidělila nedostatku prostoru mého pokoje v chatce. Motaly jsme se se spolubydlícími.“ (Anna Chrenková)
● „Další den jsme vyrazili na túru do hor. Počasí nebylo zrovna nejpříznivější, takže se ani nedivím, když někdo ohrnoval nos a už se mu nechtělo šlapat dál. Cestou jsme stmelovali náš kolektiv, třeba při hře s míčkem nebo provázkem.“ (Veronika Dolečková)
● „Za celý pobyt jsme pak stihli zkusit tolik zajímavých her, přejít nejméně půlku Orlických hor, a tím promáčet všechny boty, ale samozřejmě se dobře seznámit se s spolužáky.“ (Eva Honskusová)
● „Co se týče přímo kurzu, tak z toho mě trochu bolely nohy a hlava. Delší procházky mi sice dělaly dobře, ale narážení hlavou do patra postele rozhodně ne.“ (Vít Kapoun)
● „Promáčenost a únava z dlouhého deště se dala poznat všude, avšak nikomu nevzala smysl pro humor, a tak se pokračovalo dál v poznávacích hrách.“ (Sarah Gironi)
● „Hned u vlaku mě srazila k zemi zpráva, že moje Koblajzová onemocněla a zůstává doma v posteli. Pršelo, lidé se klepali zimou a kapky deště padaly vzduchem. Po dlouhé, opravdu dlouhé cestě naše oči s nadšením zahlédly chatu, v níž jsme měli přebývat. Zarazila mě slova, losujte si pokoje. Ale protože se naše fikaná mysl probrala, rychlým tahem rukou se vše obrátilo.“ (Michaela Matyášová)
● „Při procházce Orlickými horami se mi nelíbila cesta, protože se tam nacházelo bláto a místy zde tekl i potůček vody.“ (Jolana Dostálová) ● „Nepříjemné teplo však znepříjemňovalo náš pobyt. Nedalo se to snést. Hráli jsme hru, člověk se rozproudil a hned si připadal jako kachna na pekáči.“ (Petr Kalousek)

Splnil kurz svůj cíl?
● „Myslím, že opravdu to nakonec bylo nad moje očekávání. Mé obavy se nenaplnily. Dny strávené ve skvěle vytopené ubytovně se mi líbily.“ (Eva Honskusová)
● „To, co jsem si přál, se vyplnilo. Myslím, že se z nás nyní stává skvělá parta, a ve třídě se cítím výborně.“ (Tomáš Richter)
● „Poslední den nám sluníčko nádherně svítilo na cestu domů. Tento třídenní pobyt se mi moc líbil, všichni našli kamarády a u večerních her se společně zasmáli.“ (Sarah Gironi)
● „Tři dny utekly jako voda. Myslím si, že nejsem jediná, kdo by tam zůstal ještě déle. Naše třída si už nebyla tolik cizí. Stal se z nás dobrý kolektiv a doufám, že to tak vydrží. Na zážitky z adapťáku jen tak nezapomenu.“ (Veronika Dolečková)
● „Velmi se mi tam líbilo. Myslím si, že máme suprový kolektiv. Adapťák, až na to počasí, splnil mé očekávání. Mohli jsme tam zůstat déle. Už se těším na lyžák.“ (Václav Navrátil)
● „Vyčerpaná, ale s dobrým pocitem dopadám do své manželské postele, vyhřáté podzimní září slunce.“ (Michaela Matyášová)
● „Myslím, že adapťák se povedl i přes nepřízeň počasí.“ (Patrik Langr) ● „Závěrem bych chtěla poděkovat všem zúčastněným! Byl to velmi vydařený výlet!“ (Gabriela Eliášová)
● „Celkově se mi adaptační kurz líbil, ze tří dnů by se mohl klidně protáhnout na dva nebo tři týdny.“ (Jan Tesař)
● „Na adaptačním kurzu jsme získali nové skvělé zážitky a svůj účel, stmelení kolektivu, perfektně splnil.“ (Ondřej Držmíšek)
● „Teď po několika měsících už myslím jen na jediné. Vynořují se mi sny o gymnáziu, jež by se více podobalo naší škole v přírodě. O gymnáziu, za jehož zdmi se učíme všichni. Kde jsme svobodní a nebojíme se známek.“ (Jakub Brdíčko)

Co prožívali ti, kteří museli zůstat doma?
● „Můj adaptační kurz se odehrával doma, protože jsem onemocněla. /.../ Moje aktivity po tu dobu, co jsem ležela nemocná v posteli, se motaly okolo čtení a koukání na filmy, ale spíše to čtení. Chtěla jsem přečíst doporučenou knihu od kamaráda, přečetla jsem ji, ale popravdě nevím z ní polovinu věcí, neboť se mi myšlenky každou chvíli rozprchly k mým spolužákům. Co asi dělají? Kde teď jsou? A co za vtipné situace se jim stane? Opravdu mě moc mrzelo, že jsem na adaptační kurz nejela.“ (Karin Kašková)

Tyto vzpomínky vznikly při pravidelné hodině slohu, 1.listopadu 2010. Žáci psali referát o kurzu, v němž se nesměly objevit tvary slovesa „být“ a vztažné zájmeno „který“. Uveřejnil jsem ukázky pouze těch žáků, kteří souhlasili s uveřejněním.

Jakub Brdíčko

zpět na obsah

Seznamovací kurz primy 2008

Můj milý deníčku... Středa 10. 9.: v 6.45 hod. se celá naše třída 1. B sešla na hlavním vlakovém nádraží s velkými batohy a taškami. Dnes totiž odjíždíme na třídenní seznamovací kurz do Říček v Orlických horách. V 6.55 přijel na nádraží náš vlak. Rozloučili jsem se se svými rodiči a vyrazili jsme směr Letohrad. Tam jsme museli rychle přestoupit na vlak do Doudleb nad Orlicí. Po příjezdu nám nejbližší vlak jel až v 10.00 hod., tak jsme se šli podívat na zámek a jeho zámecký park s oborou. Pan Kašše nám řekl něco o jeho historii. V krásné přírodě zdejšího parku jsme se pomocí jedné hry rozdělili do šesti družstev. V každém družstvu nás bylo pět. Čas utekl rychle, a proto jsme se vraceli na nádraží. Po chvíli přijel vlak a my jsme konečně jeli do Rokytnice, odkud nám odvezli těžké batohy do Říček. Batohy se vezly, ale zato my jsme museli 8,5 km šlapat pěšky. Když jsme dorazili do chaty, dostali jsme pokoje a postupně jsme se v nich zabydlovali. Potom jsme šli do jídelny na svačinu. Pořád jsme měli dost energie i po takové menší túře, tak jsme šli na hřiště před chatu a hráli hry. Následovala večeře a hry v klubovně. Po prvním dnu jsme ve 22.00 hod. ulehli do postelí a tvrdě spali...

Celý deníček včetně fotografií si můžete stáhnout zde (4,6 MB).

Jana Šmétková

zpět na obsah

Seznamovací kurz primy 2007

Letošní školní rok přinesl novinku nejen pro studenty primy, ale i pro jejich učitele. Tou novinkou byl třídenní seznamovací kurz primy.

Primáni se sešli na gymnáziu z mnoha základních škol v Ústí nad Orlicí i okolí, a tak pro ně byla nová škola, učitelé i spolužáci. Kurz měl pomoci vyrovnat se se všemi těmito změnami a seznámit se. Jací budou ti, se kterými budou donedávna děti, teď studenti, trávit dalších osm let?

Ve dnech 12. - 14. září 2007 jsme všichni odjeli do Říček v Orlických horách. Všichni – to znamená 31 primánů a s nimi Lenka Pražáková, Lenka Pešková a Petr Falta. Ubytování a stravování jsme měli zajištěno v chatě Perla.

Program třídenního kurzu byl bohatý a náročný.Už cesta z Rokytnice v Orlických horách do Říček, na které nás provázel vytrvalý drobný déšť, byla zkouškou odolnosti. Středeční odpoledne jsme pak strávili vycházkou, na které se studenti učili pracovat s mapou a buzolou. Ve čtvrtek na nás čekala horská túra, naštěstí v ještě chladném, ale už slunečném počasí. Z Komářího vrchu jsme pokračovali Jiráskovou cestou až na Pěticestí a odtud kolem nové lanovky na Zakletém vrchu do Říček. Sjezdovky, které tak dobře známe, vypadaly najednou úplně jinak a jindy rušné místo plné lyžařů bylo oázou klidu.

Spolykané kilometry se projevily na chuti k jídlu a únavě, ale odpoledne bylo zase nabité. Vylosované trojice dostaly mapu a buzolu a jejich úkolem bylo projít určenou trasu. Někteří to zvládli bravurně, někteří málem znovu došli až k lanovce, ale konec dobrý, všechno dobré, do chaty dorazili všichni.Poslední dopoledne jsme se prošli k lyžařskému areálu a obdivovali i nově otevřené lanové centrum.

Večery patřily zábavě v klubovně. Rozhodně ale žádná televize! Kvízy, puzzle, pantomima nebo různé hry sbližovaly víc než školní vyučování. Všichni se naučili jména svých spolužáků, ale zjistili také, co jsou zač nebo co umí. Už teď je jasné, kdo hýří temperamentem, kdo povede ostatní a kdo se podřídí. Poznali jsme, kdo je ochoten pomáhat a kdo se stará hlavně sám o sebe. Ani pak nebylo těžké vybrat si dva zástupce – mluvčí třídy.

Když jsme v pátek odjížděli domů (mnozí s rýmou, protože babí léto se nekonalo), věděli jsme nejen, jak pracovat s buzolou a zorientovat mapu, co je to „řopík“ a jak se odlišuje turistická značka od cyklistické. Hlavně jsme se skutečně seznámili a opravdu hodně poznali.

Náš seznamovací kurz byl sice zpočátku velkou neznámou, ale teď víme, že smysl má a svůj účel splnil výborně.

Mimochodem – objevili jsme i vtipálky mezi námi. Takže – proč si brát teplou bundu na hory? To je nesmysl. Vždyť přece vysoké hory jsou blíž slunci než nížiny, slunce je víc zahřeje a proto je na horách vždy tepleji :-))

Lenka Pražáková

zpět na obsah

Napište nám
Administrace

© 2006 Gymnázium Ústí nad Orlicí
T.G.Masaryka 106
562 01, Ústí nad Orlicí