Austrálie

Aktualizace: 5.4.2010

Australská World Tour 2010

Studenti a učitelé z australské střední školy v Melbourne byli už potřetí hosty našeho gymnázia ve dnech 26.3.-30.3.2010.

Australská World Tour 2010 trvala celý měsíc a australští studenti zavítali do sedmi zemí světa. Cesta začala 5.3.2010 letem přes Nový Zéland do Kanady na první partnerskou školu v Calgary, pokračuje do Detroitu v USA, dále do Fallibroome v Anglii, Harderwijku v Holandsku, následuje cesta do naší partnerské školy v Bitche ve Francii, k nám do Ústí nad Orlicí a posledním místem je Thajsko.

Přijelo 41 studentů (13 chlapců a 28 dívek) a 6 učitelů. Vedoucím zájezdu byl pan Robert Motton.

Program Australanů je ke stažení zde.

Maria Kuběnková

zpět nahoru

Sen se stal skutečností - 20 studentů a 2 pedagogové (Maria Kuběnková a Lenka Janyšová) se vydalo na cestu k protinožcům od 14. do 29.2.2008. Už dvakrát jsme měli to potěšení Australany u nás přivítat a ubytovat. To, že se podařilo zorganizovat cestu k nim do Melbourne je jedním z divů tohoto gymnázia.


Tři zážitky z Austrálie

Cesta do Austrálie byl nejlepší školní výlet, jaký jsem mohla kdy zažít! Paní Kuběnková prohlásila: "It was a trip of my life"! Vše bylo perfektně naplánováno a nikde nenastal problém. Sešla se nás skvělá parta, což jsme ovšem poznali už během nacvičování naší show.

V průběhu pobytu v Austrálii si většina mých českých přátel psala deník. Abych nebyla 'out', pořídila jsem si taky jeden. A teď vám z něho vyberu pár zážitků, na které budu vzpomínat celý život!
1. Cesta. Byla ukrutně dlouhá, ale díky obsluze, dokonalé technice (televizi na předním sedadle) a mých spolusedících byla příjemná a rozhodně stála za to!
2. Australská krajina. Ta si opravdu zasluhuje zvláštní komentář, protože je nádherná. Na docela malinkém kousku země tu najdete do výšin sahajicí mrakodrapy, zelená fotbalová hřiště, parky, písčité pláže a tu a tam nějakého toho klokana. :)
3. Lidé. Ano, ti jsou velmi přátelští. No řekněte, zeptá se vás pan prodavač v českém obchodě, odkud jste a jak se máte? Já myslím, že ne.

Katka Štěrbová

zpět nahoru

Melbourne je krásné moderní město plné výškových budov a zajímavých architektonických staveb. Své největší kouzlo mi však odhalilo až v noci. Spousta světel odrážejících se v hladině řeky Yarry i večerní vzruch podbarvený zpěvem pouličních hudebníků mi navždy uvízly v paměti.

Nezapomenutelným zážitkem se pro mě stal večer strávený na australském fotbale, na hře plné akce, střetů a vzrušení. Na stadionu panovala úžasná atmosféra. Fanoušci kolem nás jásali, křičeli, nadávali i pískali... Ale co s tím? Hlavně že můj tým vyhrál... Přestože mám na tento čas opravdu nádherné vzpomínky, musím přiznat, že ani teď docela nechápu pravidla hry.

Za vzrušující vzpomínku vděčím návštěvě Philipp Island. Autobus nám zastavil na jednom z cípů ostrova. Mírně poprchávalo, fučel studený vichr, takže se mi ani nechtělo vystupovat. Nalákali mě na to, že uvidíme tuleně... Tuleni radši někam zalezli, ale stejně jsem nelitovala, že jsem se vzdala pohodlí v autobuse. S prvními pár kroky se mi za hrozivých zvuků rozbouřeného moře a za drásání nemilosrdného větru otevřel pohled na černé útesy. Vlny se s mohutným duněním rozbíjely o temná skaliska. Zamrazilo ve mě. Tohle místo mělo děsivou ale strhující atmosféru.

Jana Marková

zpět nahoru

Návšteva EDGE
V centru Melbourne se nachází nejvyšší budova v Austrálii, a právě na tomto mrakodrapu mají zajímavou atrakci. Poté, co absolvujete poměrně rychlou cestu výtahem nahoru (tuším 88 pater) a prohlédnete si celé Melbourne jako na dlani, lze se ještě nechat vyfotit v takové skleněné místnůstce. Člověk by si řekl no a co, jenže tato malá místnůstka s vámi vyjede tři metry z budovy a díky skleněné podlaze můžete sledovat čilý dopravní provoz několik stovek metrů pod sebou.

Jízda o život
Během víkendu s rodinou jsem navštívil zábavní park Funfields. Tady jsem si vyzkoušel atrakci známou i v Čechách. Nasednete si na takový malý vozík v jehož středu je páka,která při kolmé poloze k sedadlu brzdí. Vozík i s vámi je vytažen do kopce a pak už svištíte v plechové dráze po zajímavých serpentinách. V každé zatáčce je značka s nápisem Brake!. No a já jsem si ani za boha nemohl vzpomenout na to, co to znamená brake. Takže asi tři zatáčky před koncem jsem jel doslova o život, protože mě to i s vozíkem téměř vyhodilo z trati. Když jsem se pak dole podíval do slovníku, zjistil jsem, že brake znamená Brzdi! =)

České setkání
První volný víkend jsme trávili já a tři kamarádky na pláži. Počasí bylo fantastické, voda skvělá a mohli jsme si povídat o čemkoli, protože hledejte si v Austrálii česky mluvícího člověka... Jenže co se nestalo, cachtáme se vodě, dovádíme a najednou k nám přijde nějaký postarší pán, tak si říkám copak nám asi chce. A on: Dobrý den, slyšel jsem tady češtinu, tak jsem vás přišel pozdravit. Byl to jeden z emigrantů v roce 1968.

Tomáš Janota

zpět nahoru

„Svět je malý“ - historie kontaktu s Austrálií

V roce 2002 jsme byli se studenty na výměnném pobytu na francouzském gymnáziu v Bitche. V té době tam pobýval na soukromé návštěvě u angličtinářky Marie Therese australský učitel pan Robert Motton s rodinou. Na společné mezinárodní večeři u Marie Therese jsme si povídali o cestování a studentských výměnách. Rob zmínil plánovanou cestu kolem světa pro 40 studentů s hudebně tanečním vystoupením „This is Australia“. Tu plánoval jako turné po pěti zemích světa a já jsem zpola žertem řekla:“ Tak přijeďte i k nám do České republiky, u nás je krásně!“

To bylo v září 2002 a na jaře 2003 jsem dostala e-mail s dotazem, zda s nabídkou mohou počítat. Vedení školy mi dalo zelenou a já začala rozechvěle zařizovat čtyřdenní pobyt 40 studentů a 5 pedagogů. Naši studenti byli nadšeni a neměla jsem nejmenší problém se zařízením ubytování všech studentů v českých rodinách. V dubnu 2004 Australané přijeli a předvedli tři vystoupení své show, která se velmi líbila. My jim na oplátku připravili program, aby aspoň trochu poznali Ústí nad Orlicí a okolí.

Obdobná cesta k nám se uskutečnila i v roce 2007 a pozvání do Austrálie se opakovalo. Pan Motton tehdy řekl, že je jedno, jestli posadíme studenty do autobusu a jedeme do Anglie, nebo do letadla mířicího do Melbourne.

Nyní mohu potvrdit, že to zas tak jednoduché není. Zorganizování všech náležitostí bylo napoprvé dost náročné, ale díky skvělé spolupráci s Lenkou Janyšovou a jejímu zapálení pro věc, jsme vše zvládly. Lenka navíc připravuje se studenty divadelní vystoupení, které bude prezentovat průřez českou historií až po současnost.

Bez vydatné finanční pomoci četných sponzorů bychom naši cestu snů nemohli realizovat. Patří jim velikánský dík.

Mgr. Maria Kuběnková

zpět nahoru

O Austrálii v Deníku

Jak to všechno začalo mezi Gymnáziem Ústí nad Orlicí a australskou Ringwood Secondary College v Melbourne si můžete také přečíst v rozhovoru s Lenkou Janyšovou pro Deník na internetu.

"Představení nastudované v angličtině diváky zaujalo Ústí nad Orlicí - Tento týden odlétají studenti ústeckého gymnázia do Austrálie..." celý text.

Australané podruhé v Ústí nad Orlicí

V pátek 30. dubna 2007 naše gymnázium přivítalo 40 studentů a 7 pedagogů ze střední školy Ringwood Secondary College v Melbourne. Přijeli se svou hudebně taneční show o historii Austrálie a Melbourne. Byla to již druhá návštěva (první v roce 2004) a stala se součástí světového turné 2007 po šesti zemích světa. (Nový Zéland, Kanada, Anglie, Francie,Česká republika a Thajsko).

Australští studenti byli ubytováni v rodinách našich studentů. V sobotu měli individuální program v rodinách a od 17 hodin jsme se všichni sešli v hudební škole na vynikajícím koncertu Black Bandu pod taktovkou pana Černého.Vystoupení českých muzikantů mělo obrovský ohlas. Poté jsme si užili legraci při nácviku typického australského „bush dance“ .

Neděle patřila výletu po krásných místech Orlických hor – na Šerlich, Zemskou bránu, Neratov, České Petrovice a Pastviny. Počasí přálo a Australané si připsali symbolickou návštěvu další země – „jednou nohou v Polsku“.

V pondělí jsme hosty přivítali ve škole, provedli je naší krásnou budovou a pak už následovala tři divadelní představení v Roškotově divadle. Jedno pro školy, druhé pro naše gymnázium a třetí pro veřejnost. Podívaná to byla skvělá, s živým orchestrem na jevišti a zajímavými pěveckými a tanečními výkony. Rozuměl každý, protože průvodní slovo vypravěče bylo přeloženo do češtiny a prezentováno dvěma ústeckými gymnazisty.

Velkým zážitkem pro celou skupinu bylo přijetí starostou, panem Richardem Peškem, na ústecké radnici a jeho působivý projev. Hosté si odnesli na památku dárky připomínající náš region.

Čtyřdenní pobyt rychle utekl a v úterý nastalo velké loučení. Australané odjeli do Prahy, kde strávili celý den prohlídkou pamětihodností. Večer odlétali do Thajska.

Ohlas našich studentů na australské kamarády byl velmi pozitivní a věřím, že navázaná přátelství přetrvají i do budoucna.

Já osobně jsem obdivovala precizní organizaci celého turné, výborné divadelní vystoupení, obrovskou disciplinovanost studentů a snahu pedagogů poskytnout svým žákům maximum informací a vysvětlení o životě u nás v minulosti a dnes.

Celé turné s lehkostí a úsměvem připravil a vedl pan Robert Motton. Jedním z pedagogů byl i pan Phillips, ředitel Ringwood Secondary College, školy čítající 1400 studentů a 110 pedagogů.

Velký dík patří kolegyni Lence Janyšové za obrovskou pomoc při zajišťování propagace a přípravy Roškotova divadla pro vystoupení.

Mgr. Maria Kuběnková
vedoucí projektu




zpět nahoru

Napište nám
Administrace

© 2006 Gymnázium Ústí nad Orlicí
T.G.Masaryka 106
562 01, Ústí nad Orlicí